pes zvědavý ale líný

Hraní na pejska, tzv. puppy play, mě baví od té doby, co jsem sexuálně aktivní. Vlastně ještě předtím, když jsem jako náctiletý hledal porno, velmi mě zaujal kluk s obojkem u psí misky. Tehdy jsem ještě nevěděl, co to je. Když jsem ale začal se sexem, hned jsem začal i s BDSM hrátkami a po několika měsících jsem jen z náhody a zvědavosti zkusil hru na psa.

A ono to bylo ono. Otrok musel být poslušný, přesný, plný "Ano, Pane", a to mi jako introvertovi hledajícímu únik nesedělo a nepomáhalo. Ale pes, ten může mít vlastní duši, někdy hravou, někdy línou, někdy poslušnou, a vše je přirozené a správné. A hlavně, nemusí mluvit. Žádné rozvahy a vnitřní rozmluvy, jen štěknutí či zakňučení. A ty přijdou instinktivně samy, pokud má člověk kus psa v sobě.

Hlavně jsem pak zjistil, že ta psí duše se umí projevit i mimo ložnici a sexuální hrátky. Dát mu průchod i v konverzaci s kamarády je velmi snadné a osvobozující. A kamarády to nepřekvapilo - už předtím mi říkali, že mám psí oči, tak to bylo jen mírné rozšíření.

Pokud jde o mou povahu, představuji si sebe jako Shiba Inu, který je roztomilý, přátelstký, ale rozumný až chytrý, čistotný, trpělivý, a občas až příliš energický. A i když mám přítele i Pána, jsem jako pes v podstatě bez Páníčka, ale to mi nijak nevadí. Já se umím vyřádit i jen tak.