igamenir

HIV podle Novy

Psáno pro blog.iDnes.cz

I když televizi moc nesleduji a rozhodně ne Ordinaci v růžové zahradě, když jsem se dozvěděl, o čem byl obsah posledního dílu (415.), musel jsem se na to podívat. Děj takových seriálů vždy poměrně pokulhává, takže kvalitou scénáře jsem nebyl překvapen. Zato mě velmi překvapilo (a ne poprvé), že u takových témat nekontaktují scénáristi žádného odborníka. Určitě by rádi pomohli i zdarma, než aby dovolili takové slátanině zničit roky jejich přednášek a lámání předsudků.

Nejen že se o tuto problematiku zajímám soukromě, ale nedávno jsem se zúčastnil hned dvou přednášek se zástupci Domu světla, sdružení zaměřeného na prevenci HIV a pomoc HIV pozitivním. Proto jsem se často nemohl ubránit smíchu a jindy jsem se zas chytal za hlavu, když se toto onemocnění probíralo s telenovele v úrovni a kvalitě jí vlastní.

"Bohužel my nevíme, kdy se nakazila" je první vyřčená věc, která je lživá, ale úplně mě nepřekvapila. Ještě nedávno jsem sám nevěděl, že je dnes již možné zjistit poměrně přesně, kdy se osoba nakazila a tím i logicky zjistit, koho všechno mohla nakazit a kdo naopak nakazil ji. To by se ale moc nehodilo do scénáře, takže tuto skutečnost museli ignorovat, i kdyby ji věděli.

Je ale škoda, že v reálu se tato věc sice zjišťuje, ale příliš se pak nebere v úvahu. Jak sám seriálový doktor říká, "vědomé šíření této nemoci je trestný čin". Dokázat vědomé šíření je ale poměrně velký problém i s touto znalostí. U postavy, která "je v podezření", by to bylo naprosto nemožné a pravděpodobně to skončí výhrou ve sporu pro pomluvu.

Problém je v reálu i to, že doktor nesmí jen tak dělat "krevní testy" a do toho schovat i testy HIV. Ty mohou být jen s výslovným informovaným souhlasem. A stejně tak testovat se v rámci darování krve je hodně ošemetné, protože kdyby krev byla falešně negativní, a nakonec jste darovaného nakazili, je to hodně závažné a hodně trestné. Na druhou stranu vůbec žádný problém není, když se nakazí "i to malý", jak se svědomitý doktor strachuje, protože léčení nenarozených dětí z viru HIV je, aspoň v ČR, stoprocentně úspěšné.

Nejzajímavější a nejděsivější jsou ale výroky, že "také mohl někoho (na sále) nakazit". Především doktoři by měli vědět, jak se HIV šíří - i ti zlí proradní, aby nezkoušeli tahat za nitky, které nikam nevedou. Pokud se doktor při operaci nerozhodl vážně pořezat nebo do rány ejakulovat, vůbec nic nehrozilo. Totiž "ta choroba není tak snadno přenosná". Je pak ale záhadou, proč scénárista tuto věc popírá další větou, že "dotyčnému jsem dal práci, při které nikoho nemůže ohrozit". Ano, mohl se třeba teoreticky omylem říznout, ale pro takové situace je jasné řešení - post expoziční profylaxe, kterou dokonce sami zmiňují.

Nejpřekvapivější na celém díle ale bylo, že vůbec nikdo nezmínil kondom. Proč po sdělení, že s ní spal, nenásledovala překvapená otázka "A ty jsi nepoužil kondom?" To je nějaká výchova? Žádný div, že pak myšlenka "Když ho má von, tak vona už ho má taky." přijde tak snadno na mysl.

Tak aspoň vy v reálu používejte kondom, ať taková dramata zůstanou jen v televizi. A hlavně si hledejte informace jinde než v telenovelách.