igamenir

Na hotelu

Čekal jsem opřený o zeď a vyhlížel Marka ze všech možných stran. Pokoj jsem zaplatil před ohlášením se Pánovi, takže klíče už jsem zahříval v kapse, ale nahoru jsme vždy chodili spolu.

Už jsem se chystal, že zavolám znovu, když se objevil zleva zpoza rohu. Zamířil rovnou ke mně a zvesela a přátelsky mě pozdravil, jako by bylo normální, že čubka poslušně čeká. Pozdravil jsem taky, zatím přátelsky a rychle jsem otevřel vchodové dveře hotelu a vydal se k výtahu. Společně jsme nastoupili, a zatímco jsem mačkal příslušné patro, Marek už mi zajížděl promrzlou rukou pod triko.

Otřásl jsem se zimou, ale rychle jsem se vzpamatoval. Otočil jsem se k Markovi, pohladil ho rukou i očima po rozkroku. S jeho velkou kládou se přes kalhoty nepoznalo, kdy mu stál, ale pokud ještě nestál, brzo bude. Podíval jsem se na něj hladovýma očima, aby viděl moji nadrženost, ale hlavně abych provokoval. Věděl jsem, že nemá rád, když se mu koukám do očí.

„Co čumíš, čubko? Těšíš se? Posloužíš mi?“ zeptal se hraně naštvaným, ale vcelku svádivým tónem.

„Ano, Pane,“ odpověděl jsem bez váhání a zajel rukou pod jeho triko.

To už ale výtah zastavil a my vyrazili ke dveřím pokoje. Rychle jsem odemkl a vlezl do předsíňky. Ustoupil jsem od dveří, hodil batoh s věcmi na zem a začal se zouvat. Marek se mezitím nacpal do pokoje za mnou, zavřel dveře a zamkl je a zajistil proti otevření. Po vyzutí jsem mu chtěl ustoupit, ale bafnul mě za krk, silou mě přesunul ke dveřím a opřel mi čelo o dveře s příkazem „Čekej.“

Čekal jsem tedy. Slyšel jsem, jak se zul a šel do pokoje. Při vstupu jsem stihl jen rychlý pohled na pokoj – dvojitá postel uprostřed, naproti židle a stůl, možná nějaká skříňka. Netuším, co tam ještě bylo. Ze šustění bundy jsem vytušil, že odložil batoh na židli a svlékl si bundu. Pak ticho, nic se nedělo, asi kontroloval něco v mobilu.

Po nějakých pěti minutách se vrátil za mě do předsíně a slyšel jsem, jak rozepíná a přehrabuje můj batoh. Něco zachrastilo, jak to složil na zem. Moje péro na to už reagovalo a začalo vzdouvat kalhoty. Hodil na zem ještě pár věcí a batoh odhodil do pokoje.

„Dej mi mobil,“ slyšel jsem rozkaz za sebou. Vyndal jsem ho tedy z kapsy a podal ho přes rameno, aniž bych se otočil. Chvíli za mnou potichu něco dělal, pak jsem uslyšel otevírat foťák, který jsem měl v batohu. Párkrát zazářil blesk a cvakla spoušť. Aspoň budu mít památku. Marek pak ještě chvíli něco dělal, než vyslovil další příkaz.

„Svlíkni se a vezmi si ty věci,“ řekl a než jsem stačil odpovědět, už jsem slyšel zavírat dveře do pokoje. Otočil jsem se, abych se podíval, co přichystal. Z batohu mi vyndal čtyři kožená pouta, provázek, černou igelitovou fólii a řetězový obojek, u kterého nechal odemčený zámek. Běžné věci, ale i tak mi srdce i péro poskočily. Pak jsem si ale ještě všiml, že na botníku je opřený otevřený foťák. Při předchozí akci jsem Markovi ukázal, jak ho propojit s mým mobilem, takže mě teď mohl z pokoje sledovat a fotit mě a natáčet. Péro poskočilo podruhé.

Svlékl jsem si bundu a pověsil ji na věšák. Pak jsem si stáhnul kalhoty a úhledně je složil a položil na boty. Následovalo triko, ponožky a nakonec i trenky, které už se napínaly erekcí. Péro radostně vyskočilo a zamávalo na připravené věci. Klekl jsem si na zem, abych měl nasazování snazší, a sáhl po obojku. Zamknul jsem ho a urovnal si ho na krku, aby byl zámek uprostřed. Pak jsem si postupně zamkl pouta na všechny čtyři končetiny a utáhl je na co největší míru. Vzal jsem provázek a úhledně podvázal péro a koule, jak jsem zvyklý – dvě otočky kolem péra, zbytek otoček kolem koulí, aby byly od těla, a závěr nahoru a mašle.

Pak přišla na řadu fólie. Byla černá, trochu průhledná, asi 10 centimetrů široká. Používal jsem ji už dlouho místo škrabošky a i Marek v ní našel zálibu. Kousek jsem odvinul a omotal si první otočku kolem hlavy. Přes tu vrstvu ještě bylo trochu vidět, tak jsem pokračoval druhou, která vše zakryla a pak pro jistotu i třetí. Pak jsem přidal pár otoček křížem, abych neviděl kolem nosu. Utrhl jsem fólii a roli položil po slepu na svoje věci.

Klekl jsem si, jak se na čubku sluší – s nohama od sebe a s rukama za hlavou - a čekal. Při oblékání jsem občas slyšel, že Marek přehrabuje svoje batohy, ale s fólii přes uši jsem netušil, co se děje. Fólie při sebemenším pohybu praskala a šustila, takže jsem zvuky z druhé místnosti nedokázal rozeznat. Tiše jsem tedy klečel, občas si protáhl záda nebo poposunul kolena, abych jim trochu ulevil. Už jsem se chystal, že si sednu na paty, abych ulevil tělu více, když jsem ucítil závan vzduchu na kůži.

„To nevydržíš chvíli v klidu klečet, čubko?“ uslyšel jsem fólii mírně zastřený hlas a na tváři mi přistála lehká facka.

„Omlouvám se, Pane,“ odpověděl jsem do fóliové tmy.

„To bys měl,“ odtušil Pán a chytnul mě za obojek. „Pojď dál.“ Vytáhl mě za obojek nahoru na nohy a vtáhl mě do pokoje. Šel jsem za ním dál, když jsem zaregistroval, že najednou táhne spíš směrem dolu. Jak jsem si myslel, Pán vlezl na postel a táhl mě za sebou. Klesl jsem na postel na všechny čtyři a popolezl ještě pár kroků po posteli, než mě pán zastavil a nasměroval hlavu dolů.

Narazil jsem pusou na látku s měkkým obsahem. Okamžitě jsem si domyslel, že to budou trenky s mým oblíbeným pérem uvnitř a začal jsem látku lízat, líbat, žužlat a různě dráždit. Snažil jsem se rty zjistit, kterým směrem uvnitř péro míří, abych mohl dráždit po směru, ale příliš se mi to nedařilo. Marek mě nechal nějakou dobu si takto hrát, než si stáhl trenky a já se dostal k náplni.

Teď už jsem bez problémů rozeznal obrys péra a začal ho lízat po délce. Občas jsem bral i žalud do pusy a hrál si s ním. Nechtěl jsem si zatím pomáhat rukou, tak jsem ho nemohl vzít do pusy celý, ale brzo to půjde. Péro se naplňovalo a zvětšovalo svou velikost do úctyhodných rozměrů, které jsem znal z minula a teď si je jen pomocí rtů připomínal.

Marek mě na chvíli odstrčil, aby mohl uchopit svoje péro a nasměroval mi ho na rty. Doširoka jsem otevřel a Marek mi bez obtíží celé péro strčil dovnitř. Musel jsem trochu couvnout, protože i když ještě nebylo úplně tvrdé, už teď dosahovalo až do krku. Marek se ale nedal a hned mě přirazil až k tělu. Poslušně jsem tedy začal kouřit nahoru a dolu a jen v krátkých okamžicích na konci jsem se stíhal občas rychle nadechnout, než jsem byl silnou rukou vrácen zpět ke kořenu. Staral jsem se o Markova macka a čekal jsem, až pořádně ztvrdne, protože pak nastane má oblíbená část.

Péro pěkně nabíhalo a bylo pořád těžší strefit se s ním do krku, aby se do pusy vešlo celé, jak to má Pán rád. Trochu jsem se pootočil k poloze 69, abych měl péro z lepšího úhlu. Přitom jsem zavadil o Pánovu ruku, kterou měl vedle sebe položenou. Pán ruku zvedl, přejel mi po noze a pak mě za ní bafnul. Přitáhl ji blíž, aby mě víc pootočil. Dal jsem se do usilovného kouření do krku, abych se odvděčil.

Pán mi ruku na noze chvíli nechal, ale pak ji pomalu přesunul na zadek a dráždil několik vteřin mou díru, která se už nemohla dočkat. U toho ale nezůstal, raději sjel rukou níž na mé koule. Chvíli je mnul v ruce, než je uchopil a bez dalšího čekání je silně stiskl. Můj výkřik byl utlumen pérem, které bylo zrovna nacpáno v mém krku, kam až to šlo. I tak bylo ale jasné, že to byl výkřik slastný. Co by pro většinu bylo vnímáno jako trest, se mně líbilo a bral jsem to jako odměnu za dobře odváděnou práci.

Pán stisk trochu povolil, ale mírným tlakem koule neustále svíral a napínal. Moje péro, které trochu povadlo během usilovné kuřby, na to reagovalo rychlým naběhnutím do maximálního objemu.

Fólie přes mé oči byla pevně omotaná, takže nedovolovala proniknout k očím víc než pár paprsků světla skrz škvíry kolem nosu. Mohl jsem tedy jen zaregistrovat, že se světlo v okolí náhle zjasnilo. I hned mi došlo, že Pán si mě opět natáčí na mobil, jak rád dělával, a svítí na mě přitom bleskem. Nepotřeboval jsem žádný další podnět, abych začal kouřit ještě pečlivěji a usilovněji a ani na chvíli nepřestával, aby video stálo za to. Usilovně jsem s ním zajížděl až do mého krku a nechával ho tam, než se začal krk bouřit. Pak jsem rychle nechal péro vyklouznout téměř ven, abych se nadechl, ale rychle jsem jej zase vracel do krku, kde mu bylo nejlépe.

Po chvíli světlo zase potemnělo a já si dovolil dát si trochu odpočinku. Nechal jsem Pánovo péro vyklouznout z pusy. Nechtěl jsem ale zahálet. Opřel jsem si hlavu o Pánovo stehno a začal jsem mu lízat koule. Pán mne chvíli nechal, pak se ale rozhodl, že je čas vrátit mě zpět k práci. Místo aby směroval mou hlavu zpět nahoru, převalil mě na záda a trochu mě otočil, asi bych byl napříč přes postel. Já si poslušně strčil ruce pod záda, aby nikde nepřekážely a neměly tendenci Pána odstrkovat.

Na pootevřených rtech jsem ucítil žalud Pánova péra. Otevřel jsem tedy pusu naplno a to už Pán zatlačil, aby péro dostal co nejdále. Krk už byl vycvičený, takže za chvíli už mi narazili koule do nosu. Pán ve mně chvíli zůstal, dokud jsem se nezačal nedostatkem vzduchu vrtět. Povytáhl péro ven, abych se nadechl škvírou kolem něj, ale pak už ho zas nekompromisně namířil do hloubi mého krku. Pokračoval dál a dál, a já měl co dělat, abych to udýchal.

V jednu chvíli jsem se při vrtění po vzduchu špatně natočil a při vytahování jsem ucítil, jak jsem zubem zavadil o Pánovo péro. To si rozhodně nechtěl nechat líbit. Pán mě hned chytl za nohu, převalil mě na bok, a nasázel mi rukou pět rychlých ran na zadek.

„Nekousej, čubko!“ uslyšel jsem naštvaný hlas, než mi Pán zase zamířil pérem do krku. Otevřel jsem ústa, co nejvíc to šlo, aby se už nic takového nestalo. Pán už mě ale stejně nechtěl šukat do krku. Udělal jenom asi tři rychlé krátké zásuny. Pak mi ale strčil Péro až do krku, že se koule skoro začaly drát do pusy taky, a nechal ho tam. V duchu jsem počítal vteřiny a snažil se uklidnit dech, abych to vydržel. Napočítal jsem do třiceti, kdy už nedostatek vzduchu v plicích doslova bolel. Pán ale tlačil péro dál a nešlo mu uniknout. Začal se ozývat i žaludek, že pomůže vytlačit ucpání ven. Ruce mi instinktivně vystřelily zpoza zad a začaly odtlačovat Pánův rozkrok dál. Pán byl ale silnější, a tak se nedal. Vydržel tak ještě čtyři nebo pět dlouhých vteřin, než konečně uvolnil tlak a vytáhl celé péro ven.

Zhluboka jsem dýchal a snažil se z toho trochu vzpamatovat. Slyšel jsem, jak Pán vstává z postele a přechází do směru, kde jsem očekával stůl. Zasyčení prozradilo, že se šel napít.

„Můžu se, Pane, prosím, taky napít?“ zeptal jsem se tím nejponíženějším hlasem, jaký jsem dokázal, abych zvýšil své šance. Po takovém používání krku jsem vždy měl pusu úplně suchou a krk bolestivý.

„Otevři hubu,“ řekl Pán, zatímco podle kroků zamířil kolem postele ke mně. Otevřel jsem tedy ústa a čekal jsem, že mi do nich Pán naleje trochu tekutiny. Místo toho jsem slyšel žbluňkání, jak se Pán znovu napil, a pak mi do pusy zamířil doušek tekutiny nejspíše přímo z Pánových úst. Spolkl jsem, co jsem dostal a otevřel pusu znovu. Nic dalšího ale nepřišlo. Místo toho jsem uslyšel zacinkání kovu.

„Nastav ruce,“ řekl další instrukci Pán a já jsem poslušně zdvihl ruce do vzduchu. Pán chytnul za kroužek u mých pout a přišlo kovové cvaknutí. Pak chytil za kroužek i pouto na druhé ruce, přitáhl jej a další cvaknutí oznámilo, že jsem byl spoután karabinou. Pán mě za karabinu odtáhl stranou, že jsem se musel trochu zvednout a přetočit. Táhl mě, dokud jsem nenarazil rukama na dřevěnou desku, nejspíše čelo postele. Stáhl mi ruce dolu až k matraci a poslední cvaknutí znamenalo, že jsem nejspíš zajištěn na posteli. Zašátral jsem prsty kolem matrace a nahmatal jsem provaz, ke kterému jsem byl určitě připoután.

Pán už se neobtěžoval slovními instrukcemi. Místo toho mě chytil za nohy a bez problémů mě otočil na záda. Nohy mi přitáhl k tělu a něco mě pohladilo na díře. Pak jsem ucítil, že na díře přistála nějaká tekutina, nejspíš Pánovi sliny. Věc na díře si chvíli v tekutině hrála, ale pak si to namířila přímo doprostřed mé díry a dovnitř.

Pánovo péro do mě zajelo a já jsem tiše zasténal, jak se ozvala bolest z díry. Více lubrikantu by bylo určitě pohodlnější, ale Pán měl rád, když to bylo co nejintenzivnější. Péro o kousek povytáhl a znovu zajel, tentokrát ještě o něco dál. Pak péro raději vytáhl, znovu mi plivl na díru a pak už zajel na doraz. Znovu jsem zasténal. Pán mi pustil nohy. Místo toho si na ně lehl a rukama se opřel vedle mého těla. Začal pomalu vyjíždět a zajíždět, ale tempo se postupně zrychlovalo. Díra pořád ještě bolela, ale už jsem to zvládl bez sténání.

Pán nasadil rychlé tempo a bušil do mě, co to jen šlo. Zadek budu mít určitě celý červený jako po pořádném výprasku. To mě ale už netrápilo. Díra si zvykla a já si začal šukání naplno užívat. Přestal jsem svírat pusu a v klidu ji pootevřel, abych vydával tentokrát slastné vzdechy. Pán pokračoval dál.

Přerušil tempo jenom na chvíli, aby mě pootočil. Vytahovat, ale nebylo třeba. Zůstal skoro celý ve mně, zatímco se zvednul a odstrčil jednu nohu na stranu. Mezi mýma rozevřenýma nohama bafnul moje zase trochu povadlé péro a koule a opět silně stiskl. Přitom začal znovu bušit a tahem za koule si mě mírně nadzvedával. Péro na nic nečekalo a znovu se postavilo do pozoru. Pán se nad ním slitoval a chvíli ho honil. Pak ale zas změnil pozici.

Opět bez vyndání péra odstrčil k první noze i druhou, lehl si za mě a nasadil tentokrát trochu pomalejší tempo. Chvíli mi přitom dráždil bradavku, ale pak mi nohu přitáhl k tělu, aby měl zase přístup na moje přirození. Chytil koule i péro do ruky a s mírným tlakem je držel, zatímco mě šukal dál a dál.

V poloze na boku vydržel Pán mnohem déle, ale nakonec se rozhodl i tuto pozici změnit. Rukama mi natáhl nohy a přetočil mě na břicho. Přitom už ale Péro vyklouzlo ven. Zvedl jsem se proto do pokleku, aby byl zadek vystrčený a Pán měl lepší přístup. Zanedlouho už mi začalo kolem díry zase pátrat péro. Ucítil jsem novou várku slin na díře a péro zajelo dovnitř. Pán nasadil vražedné tempo, při kterém jsem raději kousl do prostěradla, abych nehekal příliš hlasitě. Díra začínala mírně protestovat a zase začal trochu bolet.

Pán ale rychlé tempo dlouho nedržel. Po chvíli mě chytil za stehna a naznačil mi, abych si lehl. Vyndávat péro nebylo potřeba. Když jsem začal nohy narovnávat, Pán na mě nalehl, čímž zarazil péro na maximum a přitom mě rychle uzemnil na posteli. Trochu mi srovnal nohy, aby mu nepřekážely, a začal pomaleji, ale o to důrazněji přirážet. Bylo poznat, že se už pomalu blíží k výstřiku. I tak to ale trvalo dalších nejméně pět minut, než Pán tempo trochu zrychlil, jak dosahoval vrcholu. Ucítil jsem, jak ve mně péro pulzuje a vypouští teplé sperma. Pán zůstal chvíli nehnutě, pak ještě několika přírazy vymáčkl poslední kapky z péra a vytáhl ho z díry.

„Dáme si pauzu,“ řekl Pán a já slyšel, že slézá z postele a odchází směrem do chodby, nejspíše na záchod.

Vrátil jsem se do předposlední polohy v pokleku. Propnul jsem záda, roztáhl nohy, vystrčil jsem zadek a vyčkával, než se Pán vrátí.